Předmět z mých vizí byl často v mé mysli, někdy mi připlul do myšlenek, až nedávno v létě přišel v další vizi velmi naléhavý vzkaz, že už bych ho konečně měla začít používat. Byla to vlastně velká výzva, přinést něco hmotnýho a hmatatelnýho z reality nevšední do té naší všední.

Až po všech pokusech sehnat truhláře ze všech koutů Český republiky, když mi asi už 7 truhlářů zakázku odvolalo, jsem zbystřila, že tady něco nehraje. Zklidnila jsem mysl a požádala o radu mého spojence, který mě ujistil, že mi  pošle toho pravýho. Trvalo to dva dny a světě se div se, já ho našla.

Ptáte se proč to všechno trvalo tak dlouho? Někdy právě musíme projít všechno a vším, abychom pak ocenili to, co se nám dostane. A taky nás vesmír zkouší, jak moc vážně to myslíme a co všechno pro to dokážeme udělat a obětovat a jak moc se budeme snažit.

Asi jsem vesmíru ukázala, že to myslím vážně dostatečně a po dlouhém hledání mi poslali do cesty velkého odborníka a úžasného sochaře krásných bytostí – Marka. Za prvý, je to machr na práci se dřevem, za druhý, je taky z channeler, za třetí, bydlí ve vedlejší ulici.

Naše setkání plynulo. Všechno se dělo a tvořilo hned, jak jsme se přivítali. Přišla jsem díky němu na spoustu věcí. Mimo jiné taky na to, že ten předmět nepotřebuju vyrobit, protože už ho dávno mám. Měla jsem radost, vlastně radost jsme měli oba. Nicméně předmět chci vyrobit i tak, i když není nutné ho fyzicky mít. Chci ho držet v ruce. Přijde mi zajímavý propojit dvě reality, tu jemnohmotnou s tou hmotnou. Má být ze dřeva hrušně, tak má odyssea pokračuje dál a já čekám, odkud na mě hruška spadne. A pak ho konečně vyrobím a držím v ruce.

Marek mě inspiroval svou otevřeností s jakým svůj dar prezentuje a jak si ho váží. Je to úžasný channeler. Možná je to poslední díl do skládačky mého poslání. Přiznat sama sobě, jak to mám.

Jsem channeler. Jsem ve spojení  a spojuji. Do teď jsem si myslela, že přiznat se k tomuto daru je přímou cestou do sbírky lidských anomálii a rarit. Ale až u Marka jsem zjistila, jak moc jsem se mýlila. Jsem to prostě já, jsem channeler a jako takovou se přijímám a přiznávám, že je to velká úleva, nic neskrývat. Tak tedy jsem.

A na závěr něco ze zákulisí. Takhle vznikají všechny články pro Vás. Pod dohledem velkého kočičího kritika.