Coronavirus

Jsem doma a venku všechno trochu připomíná nastupující 3.světovou válku beze zbraní. Zbraň tady nějaká ovšem je, třeba biologická. Co zdroj, to jiný názor. A každý má tu svojí správnou teorii. Musím se přiznat, že je toho moc, a tak se nenechávám zahlcovat. Občas mrknu na CT24 a kdybych se do tý smyčky strachu, kterou tato televizní stanice vysílá, uvěznila, asi bych teď taky stála frontu v Lidlu na rýži, těstoviny a toaleťák.

Těsně po vánocích jsem myla nádobí a v tu chvíli mi projela hlavou a taky tělem informace, že se něco chystá a bude to velký, bude se to týkat mnoha lidí, snad i světa. Byl to velmi silný pocit. Hned jsem ho vyslovila nahlas nic netušící rodině a dál jsem pokračovala v mytí nádobí. Mimochodem je to i skvělá relaxační metoda. Teď mi klienti volají a říkají, že jim to už dává smysl. Když jsme řešili obchodní záležitosti, viděla jsem, jak přijde nějaká rána, ne z vlastních přičinění a budou řešit nějaké jiné věci než byznys. Já si tohle všechno samozřejmě nepamatuju, protože co řeknu, to vzápětí vypouštím. Pamatuji si ale ten pocit, který jsem měla u toho nádobí. Pak přišly první zpávy z Číny, ta je dost daleko a nějaký virusy z té části světa už známe. A tradá, zanedlouho je to tady a má to celý svět. Má to i sousedka a dokonce i oblíbený lékař. Je to tak blízko, že už to snad víc nejde. Že by impérium vracelo úder?

Na sociálních sítích probíhá kampaň, jak to sblíží celý svět a budeme na sebe hodnější, máme konečně jíst domácí jídlo, být sami se sebou, meditovat, být kreativní, pomáhat si navzájem. Konečně si něco uvědomíme, prozřeme. V praxi vidím zatím jen strach. Když někdo zakašle nebo má rýmu, málem ho ukamenují. Zatím jen pohledem. Lidé jsou více podezřívaví, nejsou v klidu a harmonii, ale mají STRACH. Protože jsme citlivější osoba, vnímám ten kolektivní strach všude, někdy se mi úplně svírají vnitřnosti. Strach je patrný i z pohledů ve frontě u kasy.

Napadá mě, kdyby Coronavirus byl nekompromisně smrtící, co by se asi dělo? Ve frontě by nikdo nestál, obchody by byly dávno vyrabované a někteří by se začali vyzbrojovat. Princ Bajaja (Babiš) by byl s celou rodinou kdesi v bunkru pod zemí.

Pořád jsou mezi námi i takoví, kteří tuto situaci berou jako senzaci a domnívám se, že i pro radost a ze zábavy, chodí kašlat na lidi a mezi lidi. Jsou bez roušky a lidem nahání strach. Předpokládám, že si každý z virusu odnese něco pro sebe. Ale lidskou povahu jako takovou to nezmění. Proto bych se vůbec nedivila, kdyby tohle byl jen začátek a my byli jen pokusní králíci v něčí hře. Nechce se mi věřit, že zmutovaný vir má změnit vědomí lidstva. Spíš ho má zkoušet. Větší hrozbou pro mě je třeba přírodní katastrofa, tu my lidi ovládat nemůžeme, ani na ní nemáme léky a vakcíny. A co na to naše planeta, bytost, matka Země? Ta to vidí, ale oddychla si.

Přestaňme se bát. Chřipky se taky nebojíme. Kdo se bojí, snižuje svojí imunitu. Kdo myslí na to, aby něco nechytl, je více než pravděpodobné, že se tak stane. Protože myšlenkou to začíná. Pomáhá příroda, slunce, dobré jídlo, pohyb, vitamínové doplňky D + C, které pomahají zvýšit imunitu a vypnutá televize. Zvyšujte si vibrace a viry nemají šanci.

Sdílejte na sociálních sítích

Napsat komentář