Jak by to vypadalo, kdyby ses měl/a rád/a?

Záhadný Kult vyznavačů sebelásky hlásá: „Musíš se mít ráda. Nejdřív musíš milovat sama sebe, pak ostatní. Miluj sebe. Milovat sám sebe je přirozený jako dýchání do břicha. „

Vždyť přeci dýchám plícemi a ty jsou v hrudníku. Jak mám dýchat do břicha a jak by to tedy vypadalo, kdybych se měl/a rád/a?

Když se mám rád/a, tak …

  • Nejsem ve vztahu s mužem/ženou, který/á je ve vztahu s jinou ženou/mužem.
  • Nejsem ve vztahu s mužem/ženou, který mě ponižuje, manipuluje mne nebo mě týrá.
  • Nevenčím bývalé přítelkyni/příteli psa, ani ji/mu nemyji auto, nedělám ji/mu taxikáře, kdykoliv mě zavolá.
  • Nečekám donekonečna, až se ke mně vrátí muž/žena, který mne opustil/a a šel za jinou.
  • Nesloužím nikomu. Ani své matce, babičce, rodičům, dětem, ani přátelům, aby mě měli rádi.
  • Nekupuji přebytečné zboží a oblečení jako náplast na své rány. Kupuji si věci pro radost, ne z emočního smutku.
  • Když přijdu z práce, dovolím si bez výčitek odpočinout a lehnout si na gauč, až potom jdu dělat domácí práce. Nevyčítám si, že odpočívám, ani že odpočinek potřebuji. Nevyčítám si vůbec nic.
  • Nepovažuji sebelásku za egoistickou, nespadá ani do narcistních poruch osobnosti. Považuji sebelásku za zdravou.
  • Když chci jít plavat, obléknu si plavky. Je mi jedno, jestli mi někde něco přetéká. Nestydím se za svoje tělo.
  • Nesleduji neustále svoje tělo, ani ho nijak netýrám. Dopřávám mu dobré a zdravé věci. Nezajídám své emoce.
  • Neberu psychofarmaka jen proto, abych s někým vydržel/a žít, být, nebo abych něco přežila. Neničím své zdraví.
  • Dávám všem pouze omezený počet šancí, nikdy ne 100.
  • Snažím se naslouchat své duši a být s ní v souladu.
  • Nesrovnávám se s ostatními, jsem jedinečná. Jedinečně krásná a svá.
  • Nedělám nic, co se mi nelíbí, jen proto, abych se někomu zalíbil/a nebo aby mě měli rádi.
  • Nezúčastňuji se ničeho, co mi ubližuje.

Sebeláska není o tom, že si zajdu na masáž nebo si koupím novou rtěnku. Není ani egoistická ani sobecká. Sebeláska rovná se sebehodnota a je to proces.

Jinak je to jen slovo, kterému každý rozumí, ale málokdo ho v sobě má. Někdy je ten proces pořádně dlouhý a člověk musí padnout až na samotné dno a zažít tu tzv.poslední kapku, poslední slovo, poslední moment, který mu znovu připomene, že se má vlastně příliš rád na to, aby už tohle přestal snášet, dělat a podstupovat. Pochopí svou hodnotu, svůj život, svůj dar, svoji jinakost, svoje kouzlo a začne se mít rád. Pochopí co mu prospívá a co už ne.

Sebeláska přichází z nitra, z vnitřku. Nepotřebujeme ji dostávat z okolí, nebo dokazovat. Je uvnitř, je velká a silná. Je tam. Občas potlačená, zatlačená a deformovaná zkušenostmi a někdy i lidmi, kteří sami měli problém se sebeláskou a proto ho potřebovali řešit skrz nás. Pokud se mám rád, vnímám tyto lidi již jinak. A tito lidé, ani nebudou mít sebemenší chuť a náladu léčit svoji sebenelásku skrze jiné lidi.

Mám se rád/a.

Sdílejte na sociálních sítích

Napsat komentář