12.12.2020

Kdyby se vám zdálo, že vás váš vítr zavádí do minulosti, tak se vám to nezdá

Jak se rok chýlí ke svému konci, objevuje se věčné rodinné téma, které dokáže leckde způsobit rodinné drama. Pátráme po původu svých bolestí a zacyklení, makáme na sobě, meditujeme, děláme hory doly a stejně nemůžeme přijít záhadám na kloub. Co se podívat odkud také někdy může vítr vát.

Znám svého syna, budu znát syna nebo dceru mého syna, mého vnuka nebo vnučku. Budu taky znát možná ještě syna mého vnuka, ale syna mého pravnuka, už nikdy neuvidím, ani ho nebudu znát a přesto tady bude díky mojí existenci.

A teď se vrátím po časové ose na druhou stranu.

Znám své rodiče, rodiče mých rodičů, rodiče mých prarodičů a dál neznám nic a nikoho, a přesto tam někde v dáli, vděčím někomu za svoji existenci.

I když jsme je nikdy nepoznali, nebo je známe jen z fotek a z vyprávění, jsou tu pořád. Máme jejich vlastnosti, talenty, dary, ale můžeme mít i jejich karmy.

Co kdysi, někdo, někde, komu, jak a co udělal, se může projevit v naší přítomné existenci. Říká se tomu síla předků, karma, karmická zátěž. Jednou ty ledy někdo prolomit musí.

A třeba jste to právě vy. Pátrejte, přijímejte, čistěte rodinná tajemství a dramata. Síla předků nás stále provází…