Odpočívat, ošetřovat, nenamáhat, nemyslet. Teda myslet, ale tentokrát taky na sebe!

Váhy ve tmě. Pohodička? Ne. Ještě do toho bude kecat Beran.

Menší cirkusové šapitó s bláznivejma opicema. S tvýma opicema.

Vylejzá to vylejzá. Počátek všeho hledej v dubnu max v květnu. Když nevíš, sáhni po diáři, co bylo, co se dělo či nedělo. Přece nechceš pořád stát na tom samým fleku.

To, co nechceš vidět, tě znova přiváže, se zavázanýma očima, rukama i nohama, na starý ztrouchnivělý kolo před tajemnýho vrhače nožů s jedním skleněným okem.

Hustá atmosféra graduje, publikum nedejchá, napětí se táhne jako namraženej karibskej rum.

Tak už ti to konečně došlo? O koho to tady jde a kdo ty opice má na povel? Jsi to ty.

Pokud váháš, jestli toho dostatečně dáváš. Nebo naopak bereš. Hoď to na Váhy a nenech si do toho kecat. Když budeš v rovnováze sám v sobě, budeš mít klid, nohy v teple a útulnej pokojíček.

A nezapomeň, řeš jen svůj cirkus a svoje opice.

Proč tohle všechno? Nebylo toho už dost? Nebylo. V temnotě se toho dá nejvíc objevit. Tak si toho važ, užij si zatmění a bláznivej cirkus v novoluní. V prosinci si odfrkneš.