Kamarád se rozešel se svojí holkou. Nevím, jestli říkat holka, možná partnerkou? Je mu 50. Občas mám stejně ten dojem, že dospělost je jen pouhá iluze. Jen vyrosteme do výšky, máme větší prsa, jsme chlupatější a taky můžeme beztrestně pít alkohol a řídit auto.

Když jsme si vyměňovali zážitky z našich srdcervoucích (jak jinak) rozchodů, tak jediný, co jsme doopravdy, celou svojí bytostí věděli, že tohle a takhle to teda už nikdy v životě nechceme! Ale vůbec jsme si neuvědomovali, co vlastně chceme?? Rozhodli jsme se tedy napsat seznam všech charakterových vlastností a povahových rysů našich budoucích partnerů. Zprvu jsme byli dost nenáročný, protože když je člověku po 40. a je dlouho sám, bere s povděkem i dvoumetrovou ještěrku z Percyho Jaksona. Takže od „Stačí mi, že bude věrná/ý“, jsme to postupně upgradovali na konfekční velikost partnera, až po nepodmíněný reflexy.

Zatímco já  jsem si lámala hlavu nad tím, jak dlouho může trvat, než se objeví někdo „z masa a kostí“ a bude splňovat všechny body z našich seznamů a jestli během toho čekání nestihnu umřít. Můj kamarád na chvíli oněměl a potom přišel s dalším životně důležitým bodem do seznamu. „Aby zdravě jedla!“ 🙂

Možná to stojí někdy za to, utřídit si myšlenky, co vlastně chceme, očekáváme a taky co nabízíme my sami. Zkušenosti nás utvářejí a vylepšujou naše seznamy. Tuhle fintu doporučuju všem mým nezadaným singles přátelům, udělějte si seznam a nadělte si ho, kromě aktivátoru mládí samozřejmě, taky pod stromeček. Prý to funguje.