Co všechno se děje mně při meditacích se šamanským bubnem II.

Co se může stát a často se děje Vám jsem popsala v předchozím článku http://vecimezinami.cz/2018/02/04/co-vsechno-se-muze-stat-pri-meditacich-se-samanskym-bubnem/.

Teď je řada na mne, abych odpověděla na fůru otázek, na které se mne stále často ptáte a já za ně děkuji.

Co všechno se při meditaci děje u mne

Přesně takovou otázku jsem měla před pár dny na naší lektorku ve škole, Evu, která vede semináře rogersovským psychoterapeutickým způsobem. Moc mě zajímalo, jak to cítí někdo jiný, který vede kruhy založené na základě empatii, bezpodmínečného přijetí a opravdovosti. Její odpověď byla: „Jsem přítomná a snažím se, aby se mne nedotýkaly emoce a energie těch, kteří sedí v kruhu vedle mne.“

Cítím , jako bych byla já sama vibrace. Jsem s bubnem hodně spojená a někdy cítím, že ke mně přirostl.

Co cítím?

Největším mým úkolem je zůstat přítomná a velmi, a to musím zdůraznit, velmi soustředěně poslouchat. Tím, že tento léčivý nástroj promlouvá ke každému zvlášť,  ze začátku chvíli trvá, než se energie sladí a vibrace se stane léčivou pro všechny. Někdy je to pořádná výzva buben udržet. Nejen že se chce úplně zastavit nebo zpomalit, změnit rytmus, ale zavede mě i do melodií a zvuků, které nejsou líbivé.  Při sebevětší snaze hrát něco jiného mě ruka s paličkou nepustí. Nesčetněkrát odzkoušeno, ale palička bývá stále přikovaná na jedno místo.

Věřte mi, že byly chvíle, kdy jsem buben chtěla, ačkoliv je mým největším miláčkem, mrsknout do rohu meditárny a odejít. Všechno k bubnu patří. Když buben hraje melodie uchu nelahodící, většinou zkoumá a čistí  náročné a neveselé věci, ukryty hluboko v nás.

Když buben začne hrát, je to znamení, že jste všichni na cestě do svých léčivých vizí.

Vidím vaše zvířata a vás?

Tím, že je vás víc, a já potřebuju udržet vibraci celé skupiny, tak se jednotlivě na vás  nedívám. Vidím jen ty z vás, které mi buben přinese ve vizi. Potom vidím pro koho zrovna buben hraje a také většinou proč.
Pokud bych se já sama chtěla vědomě na někoho během bubnování zaměřit, nechtěně se tak napojím na jeho energetické pole,  tím pádem buben bubnuje jen pro něj. To byste jako skupina také pocítili a také slyšeli. Proto se na skupinových meditacích dívám na kruh jako celek. Vaše zvířata jednotlivě nevidím, vidím je  jen v případě,  když ke mne přijdou sama.

Vidím vaše energie?

Tady je to stejné,  tak jako prožíváte meditace vy. Chlad, teplo, barvy, písně, zvuky, apod. Pokud je v kruhu špatná energie, je mi špatně od žaludku, do pocitu zvracení. Většinou to pak zvládnu pustit a vyčistit ještě ve studiu.

Často cítím nápor ukrutného vedra, jsou to také energie.

Jak je to s channelingem?

Další oblíbenou otázkou je, jak je to s channelingem. Ano. Channeling je nedílnou součástí mě, mojí osoby, duše a mojí práce. Vlastně celé moje meditace jsou v napojení. Proto mám často zavřené oči nebo koukám na jedno místo. Vím, vypadá to podivně, ale tak to prostě je.

Musím na sebe prozradit,  že jednou jsem si zkusila nebýt v napojení a musela jsem těžce improvizovat. Mluvila jsem jako učebnice, což mi je hodně cizí a celou dobu jsem se tomu výjevu v duchu musela smát. Při channelingu je nejlepší být jako nepopsána kniha. Proto sama moc knih nečtu. Zachovávám si tak čistotu informací. 

Channeling používám také při sdílení, kdy máte možnost a velký prostor se ptát na cokoliv. Hodně vám pomáhá k vysvětlení toho, co jste viděli a prožili.

Propojení vaší práce, kdy sami meditujete, cestujete do svého podvědomí, dostáváte léčivé vzkazy a vize je nejlepší kombinací s tou mojí prací. Ta spočívá v tom, že vám mohu dát další náhledy a odpovědi na všechno, co máte vědět.

A o to tady vlastně jde

Aby člověk nepřijímal slepě informace od někoho dalšího, ale aby sám prožil spojení se sebou, se svým průvodcem, se svým silovým zvířetem. Práce sama na sobě je tou nejlepší cestou, je to proces. Já a buben tomu všemu dodáváme atmosféru.

Co únava a bolest rukou?

Děkuju za optání! Na to se ptáte velmi často a někdy se mnou soucítíte. Není to ale potřeba. Je to moje radost. Většinou bubnuju 30-40 min. Nic takového jako bolest nebo únavu nepociťuji. Když buben hraje hodinu, jsem šťastná.
Můžu přijít na meditaci s únavou, ale odcházím zcela odpočatá. Při bubnování zapomínám na všechno. Většinou jdu z meditace radostná, dává mi pocit svobody a jak se říká, jsem ve svém živlu.

Další otázky?

Jestli nějaké máte, velmi ráda na ně odpovím. A možná tento článek budu ještě časem připisovat s dalšími otázkami.

Sdílejte na sociálních sítích

Napsat komentář