Psychoterapeutická romance

„Co děláš v pátek večer miláčku? Myslel jsem, že bychom si udělali romantický večer.“ „Hmmm, to jsem ti přesně chtěla navrhnout lásko. Co takhle jít společně třeba na meditaci, víš, jak jsem ti o ní už tolikrát vyprávěla, tu s těma zvířatama. A potom si můžeme zajít třeba na večeři.“ „Dobře, domluveno, miláčku.“ Alena položí telefon a začne se těšit na páteční večer. Na druhé straně Kuba položí telefon a začne se také těšit na páteční večer. Co všechno by pro Alenu neudělal.

Je pátek večer. Malá meditárna je plná očekávání. Očekávání Aleny, jak se tu bude Kubovi líbit, co všechno při meditaci uvidí a jestli jí dá za pravdu. Očekávání Kuby, jestli zažije přesně to, co Alena tak krásně a barevně popisuje ze svých vizí a také hlavně to, aby Alenu nezklamal a uviděl také svoje silové zvíře.

Všichni si lehnou s hlavou do kruhu, šátkem si přikryjí oči a jsou připraveni na chvíli všechno pustit z hlavy a oddat se síle a vibraci šamanského bubnu.

Vibrace bubnu je velmi silná, ale dokáže v tomto případě zastavit a zrušit předem naplánovaný program mysli v podobě očekávání, který si hlava úplně jednoduše uložila?

Při sdílení se ukázalo, že nikoliv.

Alena je úplně rozčarovaná a lehce zklamaná. Nejen, že nic neviděla a neprožila spojení se svým silovým zvířetem, jako pokaždé. Spíš cítila zmatek, viděla hodně zvířat, nesouvislé a nic neříkající obrazy, navíc to šlo těžce a za dlouho. To nikdy před tím nebylo! A zrovna dnes, když je tu se svým miláčkem. Meditace v jeho přítomnosti měla být přeci nejsilnější.

Kuba je zklamaný dvojnásobně. Nejen, že také nic neviděl, ale navíc se cítí celý nesvůj, že mu to nejde a vlastně meditovat neumí. Co když Alena příště na meditaci půjde s někým jiným?

Co se vlastně stalo?

Alena cítila obrovskou zodpovědnost za to, že Kubu přivedla na meditaci. Tak moc chtěla vědět, jestli se mu to líbí a jestli Kuba vidí svoje silové zvíře. Tím mu nechtěně vstoupila do jeho energetického pole. Viděla tedy nejen svoje zvířata ale i zvířata svého miláčka, a také jeho léčivé obrazy.

Kuba cítil na sebe takový nátlak, až se jeho mysl koncentrovala na to, aby hlavně něco viděl, aby se setkal se zvířetem. Nepustil vůbec nic, naopak jeho mysl se snažila vidět aspoň jen útržek z toho, co mu Alena vždycky tak nadšeně vypráví, až neviděl nic. A celou tu dobu přemýšlel, co Aleně u večeře bude vyprávět on.

Vždy, když vstupujeme do jakékoli meditační praxe, terapie apod., která není určená přímo pro páry, zůstáváme po celou dobu meditace sami v sobě.

Nepřebíráme zodpovědnost za někoho jiného, i přesto, že to může být nám velmi blízká osoba. On/a s námi šla dobrovolně, je jen na ní/něm jestli si to užije. Nikdy nejsme zodpovědní za to, co vidí, ten druhý, co prožívá a jak mu je, i přesto, že jsme ho přivedli.

Udržujeme si svůj záměr, s kterým do meditací jdeme. Někomu přijde jako odpověď v meditaci barva, jiný se setká se zvířetem, další pocítí sílu vibrace. Všechno má pro tělo i mysl svůj velký význam.

Každý máme jinou energii a jinou vibraci. Vibrace extrovertní Aleny je úplně jiná než introvertního Kuby.

K procesům seberozvoje, růstu a léčení, přistupujeme jako k práci, která nám přináší své plody.

Nikdy nechodíme na meditace kvůli někomu, nebo ze zvědavosti, či s příslibem krásně prožitého večera.

Využijme tento čas, který si dáváme jednou týdně nebo měsíčně, sami sobě, i když jsme vedle sebe.

A jak to všechno dopadlo?

Alena i Kuba svolili ke společné léčivé meditaci pro páry. Meditace pro páry je společná i tím, že pár má společný záměr. Ten jejich byl, najít silové zvíře vztahu. Tím se jejich energie vyrovnaly.

Vibrace bzučícího komára a vibrace bzučící masařky našly společnou píseň. On začal víc sdílet, ona více naslouchat.  U obou došlo také k harmonizaci kořenových čaker.

Alena odcházela domů plná léčivých vizí. Kuba odcházel domů plný léčivých vibrací, které viděl pomocí barev.

Nakonec všechno dobře dopadlo. A očekávání spolu v ruce se zodpovědností šly zkoušet své štěstí jinam.

 

Sdílejte na sociálních sítích

Napsat komentář